Obrázek nad kapitolou odkazuje na obsah povídky.
Kdo by chtěl sledovat moji aktivitu, může navštíit i můj druhý blog.
Máte nějaké připomínky? Pište, prosím, sem.

16.10.2017
  • Třetí část 31. kapitoly Interregna
15.9.2017
  • Druhá část 31. kapitoly Interregna



Září 2016

Bannery!

2. září 2016 v 20:31 Zápisník
No, neumřela jsem, byť jsem k tomu za poslední půlrok měla už silně nakročeno... každopádně se momentálně nacházím v hluboké tvůrčí krizi a práce mi nejde od ruky. Navíc začínám asi tři nové projekty (jedno z toho je soukromý ne až tak povídkový blog, no a potom ty další dvě věci jsou psací...), věnuju se škole, práci, tanci a začínám jezdit do bitev. Je toho hodně.
Navíc začínám mít problém s Lacrií jako takovou - mám strašně moc plánů a nápadů, ale brzdí mě rozepsané Interregnum a celková překombinovanost tohohle světa. Nevím, jestli to tak připadá i občasným čtenářům, ale... no, mně tak trochu ano...

Každopádně, žiju a při životě se to budu snažit udržovat i tady, budu se snažit psát rychleji, aby tady články nepřibývaly rychlostí jeden za půl roku... ale nic moc neslibuju. Jenom doufám, že až dopíšu Interregnum a vrhnu se na něco nového, půjde to rychleji, přece jenom, u téhle věci jsem strávila... no, snad čtyři roky.

Ale teď k věci.
Asi to nikoho nezajímá, ale... já se nakonec dokopala k vytvoření bannerů! Nebo aspoň něčeho podobného.
Proč? Má to nekolik výhod:
  • Přehlednost - ode dneška už nebudu psát do nadpisu, o kapitolu které povídky se jedná, protože je to vidět hezky na obrázku pod nadpisem. Takže název je teď o dost kratší.
  • Odkazy. Každý ten banner je odkaz, který vás po kliknutí automaticky přesměruje na stránku s výčtem kapitol dané povídky. Takže když třeba (nedej bože) začnete od začátku číst Královnu moří, nemusíte se už pracně proklikávat přes menu atd. atd., stačí prostě klinkout na obrázek.
  • A za třetí... prostě obrázky!! :D
Zatím jsem bannery přidala k druhé části Interregna. Jde to trošku pomalu a je to otravné, takže jsem to neudělala všechno naráz, ale slibuju, že brzo to napravím.

Taky plánuju odsud odebrat obrázky ze záhlaví a z menu. Jinak nevím jak vám, ale mně design stránky vyhovuje, takže zůstanu akorát u občasného měnění pozadí podle toho, kde zrovna v ději poslední povídky budeme.

A jako poslední - asi sem přidám odkaz na onen svůj soukromý blog, pokud by někoho zajímalo o mně vědět ještě něco dalšího, ne jenom vidět moji příšernou pseudotvorbu.

Tak, toť vše! Mějte se krásně~

Kapitola 26 - Nevítaný společník

2. září 2016 v 20:16


A zítřek byl o něco lepší. Alespoň na chvíli.
Když Kori přišel se zprávou, že už ví, kudy se mají vydat, všichni si oddechli. Když jim ale ujasnil, co je to za cestu, nadšení je poněkud přešlo.
"Přes močály?" mračil se Rodvik, "Přes chainské močály?"
"Jestli se ti to nezamlouvá, kdykoliv se můžeš oddělit," prohlásil Cillian s hraným povzdechem, který měl vyjadřovat, jak je to s těmi Míji někdy složité.
"To jsme opravdu zabloudili někam, kam jsme se dostat nechtěli," zamračila se Ceanag. Chainské močály byly totiž domovem bludiček. A bludičky se nezamlouvaly ani jí. Meluzíny, ty by ještě šly, ale bludičky... ty obvykle nechodily po jedné. A nepříjemné byly vždycky.