Obrázek nad kapitolou odkazuje na obsah povídky.
Kdo by chtěl sledovat moji aktivitu, může navštíit i můj druhý blog.
Máte nějaké připomínky? Pište, prosím, sem.

19.6.2017
První část 30. kapitoly Interregna

6.6.2017
Druhá část 29. kapitoly Interregna



(Pandemonium) Kapitola devátá

4. dubna 2013 v 22:09
"Na světle je to ještě škaredější, než jsem si myslela..." To byla první věta, kterou Misty pronesla, když Zbraň spatřila v celé své kráse na útesu, který se pro tuto chvíli stal cvičištěm.
Na první pohled se ničím nelišila od chvil, co byla zavřená v dílnách, avšak tentokrát byl v jejích útrobách zasazený cyfar, který Carmen s Ethanem nalezli v Glasscarských jeskyních.
"No dobrá, podíváme se, co to dokáže, ne?" naklonil Blake hlavu ke straně s mírně pochybovačným výrazem.
U Zbraně na ně čekal jeden z techniků.
"Neohrnujte nad tím nos, dokud to nevyzkoušíme," varoval je, "cyfary můžou mít ničivou moc..."
"Ano, ano, my víme," přerušil ho Kyle, "proto si máme dávat pozor a nelézt do reaktorů. A my taky pracujeme na bázi krystalů. Tohle je ale něco jinýho, ne?"

"To ano," připustil technik neochotně.
"A před nějakou dobou se vám to sotva podařilo rozchodit?"
"Ano, ale..."
"Tak mi neříkejte, že nás tohle může nějak ohrozit! Podle mě to ani nebude pracovat tak, jak si to představujete."
"Brzdi trochu," sykla Misty, "Will nás sleduje a poslouchá!"
"A proč?" Nedal se Kyle odbýt, "Konekonců my doopravdy jsme nejlepší zbraň, jakou Elacea má, ne? Pořád nám to cpou do hlavy."
"To je možný," přisadil si svoji Blake, "ale tohle je něco nového."
"No, a právě proto o tom pochybuju."
Více se jakékoliv konverzace zdrželi.
William si odkašlal a poté svým typicky suchým hlasem prohlásil: "To by už mohlo stačit, ne? Potřebujeme s tím být do večera hotoví."
Technik se zatím přemístil dovnitř oné věci. Zbraň tedy byla částečně robot, částečně tank. Alespoň takhle si to Misty vyložila.
"Takže ještě jednou, budeme radši všichni opatrní, ano? Víme přeci, co se stalo Camrne a Ethanovi, když ten krystal hledali, že jo?"
"Ne," zavrtěl Kyle hlavou, "právě že nevíme."
"No dobře, ale určitě to nebylo nic příjemného."
"Začínáme!" ozval se hlas zvnitřku Zbraně slabě.
Na to začala Zbraň mírně vrčet. Těžkopádně udělala jeden krok, krátce na to druhý. A poté se zastavila.
"Propříště to chce trochu promazat, ne?" ušklíbl s Kyle sebevědomě, "Takhle se daleko nedostaneme."
"Tak moment!" Ozvala se Zbraň znovu.
Misty si povzdechla a zahleděla se na oblohu. Zrovna nad nimi kroužil jakýsi dravec pravděpodobně hledající nějaký oběd. Vlastně bylo ten den kompletně pěkné počasí. Teplo tak akorát, mraky vypadaly jako načechrané ovečky potulující se oblohou sem a tam...
Najednou se ozvala ohlušující rána. Misty automaticky trhla hlavou a zahleděla se směrem ke Zbrani. Přesně to samé udělali i ostatní, jak koutkem oka zaznamenala.
Zbraň se dala do pohybu. Udělala první kro, druhý, třetí... postupně zrychlovala a mířila přes pláň k nim.
"Hele, už to rozchodil," oznámil Kyle onu celkem očividnou věc.
Zbraň pohnula tím, co by se při hodně velké dávce fantazie dalo nazvat hlavou, čenichem, nebo možná spíš kanónem. Dokonce to mělo i oči zpoza nichž plálo světlo onoho cyfaru. Kdyby to mohlo mít výraz, dalo by se říct, že je to zběsilé, zuřivé a hlavně doopravdy naštvané. I přes to, že celý tento výjev vytvářelo jen světlo cyfaru, působilo to děsivě. Tak děsivě, že dokonce i sebevědomý Kyle na okamžik zaváhal.
"Ale určitě to není tak nebezpečné, aby nám to mohlo něco udělat..." rozesmál se, ale bylo jasně slyšet, že se snaží sám sebe uklidnit.
Kousek od nich cosi s podivným žuchocinkotem dopadlo na zem. Dravec.
Misty si uvědomila, že po obloze už nic nekrouží.
"Myslíš?" otázal se Blake klidně. Nebyl to však jeho obvyklý veselý klid, byl to klid naprosto vynucený.
Misty polkla. S něčím takovým se ještě v životě nesetkali. Ale co, byli přeci nejlepšími zbraněmi Elacey. To zvládnou.
Ozval se podivný pískavý vzduch, jakoby se do kanónu, nebo čumáku Zbraně začal nasávat okolní vzduch. Těsně před ním se začala hromadit bledá koule vydávající téměř oslnivé světlo. Misty si nebyl jistá, jestli je to mžitkami, které se jí utvořily před očima, nebo se doopravdy okolo té koule otáčely podivné červené kruhy s čímsi, co vypadalo jako rozostřené znaky. Na jejich prozkoumávání však neměla moc času; během malé chvíle se koule rozprskla v jediný mohutný paprsek energie mířící směrem k nim. Dopadla kus od nich a když ji země pohlcovala, vyprskla sprchu jisker, které se společně s tlakovou vlnou začaly šířit vzduchem okolo. Všichni tři měli co dělat, aby se udrželi na nohou.
Jedna z jisker se otřela Blakovi o paži a roztrhla mu rukáv košile, jakoby snad ani nebyl. Pod ním mu na kůži zůstala popálenina, ze které pomalu začal stékat pramínek krve.
"Tohle nebude tak v pohodě, jak si myslíš," pronesl pak s pohledem na své drobné zranění. Nestávalo se často, že by kohokoliv z nich něco dokázalo zranit.
Kyle si už však rozhodně nemyslel to, co před několika chvílemi pronesl. Pár jisker ho strefilo také a zanechaly po sobě pálivé šrámy.
"Fuj," zareagoval nakonec, "tohle se mi nelíbí."
Zbraň se stále blížila čím dál tím větší rychlostí a před čumákem, jak začala Misty kanónu říkat, se jí nabíjela další střela. Ta za chvíli prosvištěla vzduchem a namířila si to přímo k nim.
"To se nám chce ten technik pomstít, nebo co?" Vypískla Misty, "Vždyť jsme mu nic neudělali!" Uskočila do strany, takže se střele vyhnula, následující vlna ji však smetla několik metrů dozadu, a poté co přistála, nedokázala udržet rovnováhu. Překvapeně klopýtla, a zatímco padala, si uvědomila, že něco takového se jí zatím ještě nestalo.
Tvrdě dopadla na zem a začala se zase pohotově sbírat na nohy. Krátce na to kroky Zbraně utichly.
"Ehm..." začala Misty neobratně, "stojí to přímo za mnou, že jo?"
"Tak nějak," souhlasil Kyle a zapřemýšlel se nad tím, co by měl udělat. Misty od něj byla poměrně daleko, takže by mu chvíli trvalo, než by se k ní dostal. Na druhou stranu, teď už se ale nic nemůže stát, ne? Tohle byl trénink, nikdo je přeci nechtěl zabít...
Růžové oči blýskly na dívku pod sebou a Zbraň se začala chystat k dalšímu útoku.
A pak se všechno seběhlo poměrně naráz; Misty pohnula ve svém sbírání se ze země a odpravováním se do bezpečné vzdálenosti, Kyle ucedil jakousi nadávku, Blake se vrhl za ní... a pak růžové oči zhasly.
"Pardon!" ozval se hlas z vnitřku, "Jste všichni venku celí?"
Všichni tři se překvapeně zastavili.
"Ehm..." pronesla Misty.
"No, aspoň jeden očividně jo." A pak se zpoza čumáku vynořila rozcuchaná hlava. "Ještě to potřebuje vyladit nějaký mouchy, no..."
"Jasný..." Kdyby se mohl na něčí hlavu snést mráček, na tu Blakovu by se snesl pořádný mrak.
"Žijete všichni?" rozhlédl se technik okolo sebe, "No to jsem rád! A za tuhle... ehm... tohle, se omlouvám. Potřebuje to ještě trochu seřídit, no..."
"Jasný..." Blake si za těch pár chvil tuhle odpověď očividně oblíbil.
"Takže," pokračovala rozcuchaná hlava za čumákem rozjařeně dál, "víme už, že to funguje! A až to vyladíme, bude to fakt pecka!"
"Jo, pecka..." zabručel Kyle, "to teda jo..."
"No, ale myslím, že doku nespravím tohleto..." radši ani nejmenoval, co přesně se porouchalo, že se Zbraň vymkla kontrole, tušil totiž, že by se mohl dočkat jen nechápavých výrazů. "Tak nemá smysl v tom zkoušení pokračovat. Takže další způsoby útoků si necháme na jindy, ano?"
"Da... další typy útoků?" vyděsila se Misty.
"No ano!" zajásal technik, "přece si nemyslíte, že je to jenom jednostranné zařízení!"
Nastalo tíživé ticho, jako by onen mráček dopadl úplně na všechny.
"...Jasný..." odpověděl nakonec Blake.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kuromaru-dono | 19. května 2013 v 18:54 | Reagovat

Tak tahle kapitola mi přišla hrozně vtipná :D :D :D Chudáci ti tři :D

2 Kiwie | 19. května 2013 v 22:32 | Reagovat

[1]: Já se u jejího psaní bavila xD Konečně, aspoň u něčeho, když už tam neni Glipp. :D :D To víš no... magi je holt magie, a pokud na ni nejseš navyklej, tak to máš blbý :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama