Obrázek nad kapitolou odkazuje na obsah povídky.
Kdo by chtěl sledovat moji aktivitu, může navštíit i můj druhý blog.
Máte nějaké připomínky? Pište, prosím, sem.

29.7.2017
  • Poslední část 30. kapitoly Interregna

9.7.2017
  • Třetí část 30. kapitoly Interregna
  • Článek o Mítíru


(Pandemonium) Prolog

29. března 2013 v 10:08
A toho si nemusí nikdo všímat xD Jenom jsem si prostě nějak uvědomila... že tu prostě není. :D Takže jsem se vrátila v minulosti a napsala to, co jem kdysi dávno smazala... ale bylo to! xD No, je to trošičku něco jiného, než se tu zatím objevuje, ale ono to bude pokračovat xD


Na vrcholu prvního skalnatého útvaru Rovenského pohoří stála dívka a shlížela dolů do údolí na obrovskou krvavě rudou masu kamene. Částečně zrovna podle téhle barvy vlastně získala svůj název - Krvavá skála. Druhý důvod byl ten, o němž se radši nemluvilo; její objevení se na povrchu Terry nepatřilo zrovna k těm nejšťastnějším. Nicméně tento příběh ji držel už pěknou řádku let v ústraní od okolního dění. Přesně to potřebovala.
"Mířím tam dolů," odpověděla tiše. I přesto ji však všichni slyšeli.
Když se vydala na svou pouť, byla úplně sama. Poté si však její příběh vyslechlo pár lidí a uznalo, že možná bude něco málo pravdy na tom, co říkala. Tak se okolo ní utvořila skupinka třiceti lidí, kteří s každým dnem začínali nabývat stejného přesvědčení jako ona. Některé věci na ně však byly ještě stále až moc silné kafe.
"Ale to je přece Krvavá skála," namítl někdo.
"Ano, to je Krvavá skála," přikývla dívka.
"Všichni přeci víme, co v sobě ukrývá, že?" pokračoval někdo další.
"Ano," přikývla dívka znovu. "A je to už dávno mrtvé."
"Ale..." dav ještě stále nebyl přesvědčen. "Co tam hodláme dělat?"
"Prozatím se tam hodláme ukrýt," odpověděla dívka, "nevím jak vás, ale mě už docela začínají bolet nohy. Odpočinek by se mi docela zamlouval." Samozřejmě to myslela jen obrazně.
"No, víte..." začal někdo další, "o téhle hoře kolují jen samé špatné pověsti... lidé okolo ní mizí. Vrací se úplně pomatení. Okolo téhle hory visí strach."
Dívka se na všechny otočila.
"O tom samozřejmě vím," nadhodila lehce, "a můžu vám rovnou říct, že až tady skončím, nebude to jenom Krvavá skála, okolo které bude viset strach. Jestli ovšem zůstane ještě někdo, kdo by se bál."
Tahle odpověď očividně stačila. Během chvíle se s bojovým pokřikem do vzduchu vzneslo třicet pěstí, odhodlaných a jistých si svým vítězstvím.
Dívka se při pohledu na ně pousmála.
"Těšte se, vy tam dole," oznámila, spíš jen tak pro sebe, "brzy vám ten váš nafoukaný úsměv zamrzne na rtech." A s těmito slovy se po svahu vydala do údolí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 C. V. O. K. | Web | 2. dubna 2013 v 11:18 | Reagovat

máš pravdu.  Je to krásne metúce!  A z tej slečny mi vstávajú mi chĺpky dupkom. Neviem či som vážne taká sprostá že medzi týma zvyšným dejom zatiaľ žiaden súvis alebo on tam zaziaľ Vážne nieje a dozvieme sa až časom,  vo co go. Jaj ale inak v to poriadne navnadilo!

2 Kiwie | 2. dubna 2013 v 22:08 | Reagovat

No, jako popravdě... já tam zatím ještě žádný děj jaksi nevidím xD Beru to spíš jako popisnou část :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama