Obrázek nad kapitolou odkazuje na obsah povídky.
Kdo by chtěl sledovat moji aktivitu, může navštíit i můj druhý blog.
Máte nějaké připomínky? Pište, prosím, sem.

26.6.2017
Druhá část 30. kapitoly Interregna

19.6.2017
První část 30. kapitoly Interregna


(Pandemonium) Kapitola čtvrtá

22. března 2013 v 23:01
Kyle s nakloněnou hlavou sledoval dveře před sebou.
"Teď jsi nás mohl dostat do problémů, víš?" prskala Misty, když k němu doběhla.
Kyle jen mávl roztržitě rukou a dál si zamyšleně prohlížel stejný výjev.
"Blaku?" otočila se Misty dokola, když si uvědomila, že ji Kyle v bližší době poslouchat ani nebude, "můžeš nás odsud nějak dostat?"
"Pracuju na tom," přikývl Blake a dotknul se několika tlačítek.
"Jsi si jistý, že to pomůže?" otázala se Misty skepticky.
"Ne," odpověděl Blake s výrazem vždyť to je přece jasné, "ale je to zábava."

"Mačkání nějakých knoflíků, když nás můžou každou chvílí najít?" Misty to tedy rozhodně zábavné nepřipadalo.
"No jo," povzdechl si Blake a konečně se začal trochu soustředit.
Jak už bylo jistě zmíněno, všichni členové Crealis tedy vyšli z vlastního pokusu trochu jiní, než do něj vstoupili. Nejvíc se to asi dalo pozorovat na Ethanovi, který byl doopravdy prostorově jinak řešený než většina ostatních lidí, ale i další jeho společníci byli něčím zvláštní. Nemuselo se vždy jednat o enormní sílu, nebo mrštnost, jako tomu bylo tedy u Ethana nebo u Carmen, třeba Misty neměla nikdy problém se zemskou gravitací a narozdíl od ostatních si nedělala starosti s tím, že by se pod ní mohl prolomit led. Kyle se dokázal v jednu chvíli rozložit na jednotlivé atomy a poté znovu složit v tak perfektním stavu, že by do něj člověk nic podobného neřekl; proto o něm kolovaly zvěsti jako o přízraku. Blake zase dokázal s některými, obzvláště inteligentními přístroji komunikovat jiným a mnohem účinnějším způsobem. Možná, že v tuto chvíli stál někde uvnitř Líhně, jeho mysl však bloudila mezi daty, z nichž čerpaly snad všechny počítače v budově Elacey. Všechna ta čísla vytvářející systém se teď honila zároveň i jeho hlavou, procházela jeho myšlenkami jako filtrem, dokud se neozvalo tiché cvaknutí a s posledním záchvěvem tónu sirény červené kontrolky zhasly.
"Šikulka," pochválila ho Misty, když znovu otevřel oči.
"A teď ty," strčila do Kyla oběma rukama.
"Víš, co to je?" ukázal na dveře před sebou, "To je ono."
"Přináší to zpátky vzpomínky, že?" připojil se k nim Blake po chvíli. Takováhle putování skrz veškerá data, co kde byla uchována v číselné hodnotě, mu nedělala sebemenší problémy.
"Popravdě řečeno jsem tohle místo znovu vidět nemusela..." povzdechla si Misty.
"Myslím, že to ani nebylo zamýšlené," prohlásil Kyle, "jednou se tu probudíš, a potom už nemáš důvod tady být."
"Podíváme se dovnitř," navrhl Blake a zamířil ke dveřím.
"Blaku, ne!" sykla Misty.
"Víš, co je uvnitř?" Blakův úsměv připomínal úsměv kocoura, obcházejícího klec s malými. rozotmilými, a především pěkně vykrmenými andulkami.
"Dveře a chodba." To si Misty pamatovala dobře.
"No vidíš, není čeho se bát," prohlásil Kyle tónem, jakým se uspávají malé děti.
"Já se ne... to ale stejně neznamená, že tam musíme jít! Jestli Kyle spustil alarm, určitě sem už někdo míří."
"Takže mu chceš vběhnout do náruče?" Blake uměl v takovýchto chvílích vyčarovat ten nejzářivější úsměv, o kterém se každému zubaři mohlo akorát tak zdát.
"Smiř se s tím, zlato," položil jí Kyle ruku na rameno, "plaveš v tom s náma."
"No výborně," zaúpěla Misty, když se dveře před ní otevřely.
Blake se vydal dovnitř a Kyle za ji za ním postrkoval, skoro jakoby šla poprvé k zubaři a při tom věděla, že jí za chvíli budou vrtat zub. "Vypadá to tu pořád stejně," oznamoval konverzačně.
Misty tohle místo neměla ráda. Když se tu probudila poprvé, netušila, co se to vlastně děje, ani jak to bude pokračovat. Vzpomínala na ty děsivé chvíle, kdy byla uzavřená ve stísněné místnosti bez sebemenších potuch, co by měla dělat, nebo co se s ní vlastně stane. Tenhle stav však nepřetrvával dlouho. Brzy ji vyzvedla skupina zaměstnavatelů v bílých pláštích, kteří jí slíbili, že se už nikdy nebude muset vrátit. Ovšem teď kráčela tou samou chodbou k té samé místnosti a ona nevěděla, proč vlastně. A co bylo ještě horší, Blake s Kylem také ne.
"Proč to tu tak moc chcete vidět?" otázala se znovu.
"Tak," pokrčil Blake rameny, "když už jsme tady..."
"Aha. No to je fakt výborné."
"Tak, a jsme tady," oznámil Blake, když chodba končila.
"Toho jsme si asi všimli všichni," konstatovala Misty suše.
"Ty jsi mi ale nějaká protivná," otočil se Blake jejím směrem, "no tak, je to jenom chvíle."
"Hmmm."
Kyle se jal zkoumat dveře před sebou.
"Koukni," šťouchl do Blaka a ukázal na malý displej visíci kousek od klávesnice, na kterou se zadával číselný kód, "co to znamená?"
"Že je to zavřené," pokrčil Blake rameny, ale pak se zarazil. "Počkej, to znamená, že je někdo uvnitř."
"Cože?" ožila Misty najednou, "To chceš říct..."
"Že asi budeme mít společníka," dopověděl za ni Blake jednoduše.
"Myslela jsem, že Kyle byl poslední..." prohlásila Misty tiše a popošla kousek blíž, "kolik nás takhle ještě chtějí vyrobit?"
"To nevím jistě," prohlásil Blake a zadíval se na displej onoho malého monitoru, "ale myslím, že se budeme moct brzy zeptat. Už se blíží."
"No jistě, jak jinak," povzdechla si Misty nešťastně, "dostávejme se do problémů a nechme na sebe útočit jednotky ochranky."
"Náhodou, to je tay docela zábavné," usmál se Kyle krvechtivě.
"Těm druhým to moc zábavné nepřijde," oponovala mu Misty a s útrpným výrazem se otočila směrem k těm vzdálenějším dveřím, které se teď začaly pomalu otevírat.
"Nazdar ochranko," mávnul jejich směrem Blake, když se z druhé strany ozval pokyn k abdikaci. "Dneska se děje docela dost věcí, ne?"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 C.V.O.K. | E-mail | Web | 24. března 2013 v 9:57 | Reagovat

Aha. Takže Liaheň.... je niečo ako škôlka superhrdinov? :D Zaujímavé... Vážne pozoruhodné odhalenia. Už som hovorila, že Blake je božský? Nie? Tak to hovorím teraz! To prirovnanie ohľadom kocúra a anduliek bolo také skvelé... Úplne som si ho vedela predstaviť :)
No to pokračovanie vo "výrobe" sa mi nepáči. Čuchám ňuchám nejakú lotrovinu! Nebezpečnú a výbušnú... Skrátka nič dobré. A keď k tomu pripočítam ochranku... No! Ďalšia kapitola bude poriadne akčná všakže? :D Už sa neviem dočkať, snáď pribudne čo najskôr :)

2 Kiwie | 24. března 2013 v 14:39 | Reagovat

Ha, to tě asi hodně a velmi zklamu xD Zatím můžu jenom oznámit, že se poslední dobou úplně nějak nepotrpím na akční sekvence, takže je nějak více či méně šikovně vystřihnu xD No a ta druhá a asi mnohem horší zpráva je ta, že... no, však uvidíš :-D

3 C.V.O.K. | E-mail | Web | 25. března 2013 v 17:51 | Reagovat

[2]: vážne? tak to som potom zvedavá, ako sa z toho mieniš "diplomaticky" vymotať :D druhá správa? čo za druhá správa? čo uvidím? aaaa! toto je tak na nervy... my chceme pokračovanie!!! :-D

4 Kuromaru-dono | 19. května 2013 v 18:14 | Reagovat

Misty je strašně otravná a leze mi na nervy -___- :D ale nějak sem si oblíbil Blakea :D je to takovej sympaťák :D Jdu hned na další kapitolu. ;)

5 Kiwie | 19. května 2013 v 22:11 | Reagovat

[4]: Cha, tak už začínám mít patent na postavy, který lezou lidem na nervy xD Ale tak víš co, je jí teprv dvanáct, tak z toho třeba vyroste :) Jinak kokám, že Blake bude možná místní oblíbenec :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama