Obrázek nad kapitolou odkazuje na obsah povídky.
Kdo by chtěl sledovat moji aktivitu, může navštíit i můj druhý blog.
Máte nějaké připomínky? Pište, prosím, sem.

16.10.2017
  • Třetí část 31. kapitoly Interregna
15.9.2017
  • Druhá část 31. kapitoly Interregna



Kapitola 29. - Grana 1/2

4. září 2012 v 13:49 | Keavy


Lodě už byly nad terasou, na kterou během chvíle hladce dosedly.
Nejdřív z nich ukázněně vystoupily dvě řady vojáků, které se hned postavily do pozoru.
"Pusťte mě, do háje!" ječela Layla, kterou dvojice vytáhla hned poté. A za ní následoval zbytek skupiny.
Anthony se na chvíli odvrátil od zábradlí. Dokonce ani hluk lodí ho k tomu předtím nedonutil.


Grana se blížila.
"Pusťte nás!" vykřikla Lessie. "Nic jsme vám neudělali! Nechte nás na pokoji!"
Geek se usmál. "Už se na tom pracuje, pane," oznámil Anthonymu.
"Na čem?!" vykřikl Paddy a snažil se vykroutit ze sevření dvou vojáků.
"Jestli jste si nevšimli," Geek si teatrálně založil ruce, "na ostrov míří jakýsi tvor, který do něj už po dlouhou dobu rýpe. Ne, nejsou to jen tak obyčejné otřesy okolo pobřeží, jak si mohlo mnoho lidí myslet."
"Grana?" Dokonce i Glippa držel pevně jeden voják. Nezamlouvalo se mu to.
"Tak tomu tvoru říkají," vysvětli Richard polohlasně.
"Někdo s ním musí něco udělat," pokračoval Geek, "a tak jsme…"
"Ne!" vyjekla Lessie. Z toho, co jim pověděl na lodi Richard, věděla moc dobře, jaké slovo bude následovat. "To nemůžete! Jestli uděláte něco takového, naopak jí tím pomůžete!"
"Hmm," Geek si zamyšleně promnul bradu, "jsi docela protivná, víš to?"
"Pusťte nás! My víme, co s ní!" pokračovala. Jediný, kdo proti Graně něco zmohl, byla Reg. Lessie už s Granou jednou přišla do přímého kontaktu. Nikdo jiný, než její dvojče je nemohlo zachránit. Věděla to. Jenže Reg…
Reg, kde jsi? zašeptala v duchu.
"Jo!" přidala se k ní Layla, "Nechte nás!"
"A ty jsi neodbytná," zamračil se Geek jejím směrem.
"A vy zase tlustej, no," odeskla Layla popuzeně.
Geek si povzdechl. "Za tohle bych tě nejradši pověsil za uši do průvanu. Nebo…"
"Byl bych docela vděčný, kdybyste byl alespoň na chvíli zticha," přerušil ho Anthony. Už se zase otočil a sledoval hladinu Oceánu pod sebou.
"Už je tu?" vyhrkl Geek. Anthony jen přikývl. Ploutev, nebo co to bylo, už doplula skoro k pobřeží.
Geek zuřivě naťukal číslo do telefonu. "Jak to pokračuje?" vyštěkl. V jeho hlase byla znát nervozita, zvlášť ve chvíli, kdy z vody vystřelil obrovský pařát a dlouhými drápay se zaryl do země. Ve stejnou chvíli, jakoby někdo z kanónu ze země vystřelil několik balíčků. Za letu se rozvinuly v podivné tělo a velká křídla. Lessie málem vykřikla. Tvorové se podobali tomu, co ji a ostatní celou dobu sledovalo, i když byli mnohem větší. Zároveň se od bran města na Granu vrhlo stádo, nebo možná shluk, něčeho podobného, zvířecího, či dokonce lidského, s buňkami poškozenými zářením. Sectatores eoris.
"Reg," zašeptala Lessie.
Všichni tvorové se hrnuli na Granu.
Lessie zavřela oči.
Kde jsi? křičela v duchu. Pomoz nám! Tak dlouho ses snažila najít Granu a teď ji máš tady, na pobřeží. Kde jsi, abys nám mohla pomoct? Abys mohla zachránit svět?
I přes pevně sevřená víčka spatřila silný záblesk světla. A v tu chvíli cítila, jak stisk jejích věznitelů ochabl. Když zamrkala, zjistila, že oba dva stojí jako v transu a s otevřenou pusou zírají na místo, kde Grana stála. Jestli se to tak vůbec dalo nazvat.
"Hele, zdá se mi to, nebo ta její dračí hlava ty chudáky fakt polyká?" šťouchla do ní Layla.
"Nevím," zavrtěla Lessie hlavou. Snažila se na ten výjev za každou cenu nedívat.
"No," utrousil Geek. Hlas se mu třásl. "Myslím, že budu muset jít zkontrolovat další vzorky."
Otočil se, vrhl ještě jeden letmý pohled přes rameno a pak se rozběhl směrem ke dveřím.
Vojáci, několik členů tajné služby a Richard jen něvěřícně a v chladném děsu zírali na to, co se před nimi odehrávalo. A Anthony v zásadě také.
"Richarde," řekl pak ochraptěle, "Jděte ven."
"Pane?"
"Odvěďte vojáky dolů a dohlédněte na situaci v ulicích." Anthonyho hlas zněl stále stejně.
"Ehm… jis-jistě…" přikývl Richard a klopýtavě se otočil. Vojáci taktéž udělali čelem vzad, i když ne tak okázale, jako kdyby stáli na nástupu.
Anthony se objal pažemi, jako by mu byla zima. "Sakra," ucedil pak sotva slyšitelně.
"Něco takových rozměrů tu ještě nebylo, že?" přistoupil k němu blíž Kesha. Až teď si Lessie uvědomila, že Anthony nemůže být o moc starší.
Poslední vzorek z pokusu Sectatores eoris zmizel v Graniných útrobách. Její dračí hlava se zvedla k nebesům a vítězně zařvala. Pak se znovu sklonila a vítězným pohledem se podívala přímo tam, kde všichni pozůstalí stáli. Chvíli se nic nedělo. Těch pár děsivých vteřin, jako by se čas zastavil. A pak Grana zvedla jednu svoji končetinu, krátce na to druhou. Blížila se k městu.
"No, tak to se asi moc nepovedlo, co?" utrousil Claim na Anthonyho adresu.
"Proč sem jde?" nechápala Layla.
"Viděla nás," odpověděl Kesha, "ví, že tu jsme. Blíží se sem proto, aby nám ukázala, že má navrch. Očividně je dost arogantní na to, aby si něco takového nechala ujít. Půjde za námi, pomalu, a beze spěchu, protože si myslí, že má vyhráno."
"No, to jsem si také jednou myslel," zavrtěl Glipp hlavou, "když jsem takhle kráčel k tomu poraženému, tak mě zabili."
"Obávám se, že tentokrát tolik štěstí mít nebudeme," Paddy zděšeně sledoval blížícího se tvora a zběsile přemýšlel. Co by tak mohli dělat? Co by tak měli dělat?
"Co když tady Reg přeci jen není?" pronesla najednou Lessie. Už jenom při tom pomyšlení cítila, jak jí do očí stoupají slzy. Jen co se však dostaly na vzduch, tuhly v drobné krystalky. A krátce na to znovu dostala ten otravný záchvat kašle.
"Nezačínej s tím zase," zlobila se Rory, "neříkej mi, že byla Reg dochvilná. Když o ní Paddy mluvil, tak mi to tak tedy rozhodně nepřipadalo."
"Já o ní nikdy moc nemluvil," ohradil se Paddy.
"Ale mluvil. Lessie také. Bylo to ale ze spaní, takže si to nemůžete moc pamatovat. Poslouchala jsem vás vždycky, když jsem držela stráž. Což vlastně bylo každou noc."
"To je teď jedno!" přerušila je Layla, "Musíme vymyslet, co dál."
"Reg žije," zavrtěl Paddy hlavou. "Reg žije a přijde."
Lessie zavrtěla hlavou. "Proč jsi pořád tak optimistický? Kdyby mohla, už by tu určitě byla!"
Kesha ji chytil za ramena. "Lessie, už ne. Nepotřebujeme, abys začala šílet tady a teď. Schovej si to na jindy, ano?"
"Jestli vůbec někdy nějaké jindy bude." Lessie se nemohla pohledem odtrhnout od Grany. Jak asi celý svět zničí?
"Bude," trval na svém Kesha, "uvidíš, že všechno bude zase v pořádku."
"A co třeba, že byste udělal něco vy?" křikl Claim na Anthonyho. "Vždycky jste byl tak chytrej. Určitě vás zase něco velmi inteligentního napadne."
"Já už myslel," odpověděl Anthony klidně, přestože se v jeho hlase rýsoval jistý podtón, který by se u méně dokonalého člověka snad dal nazvat strachem. "Teď jste na řadě zase vy."
"No, to teda pěkně děkujeme," zamračil se Bolster, když tu ve vzduchu jako barevný ohňostroj vypukl hlasitý záchvat vítězného smíchu. Grana už byla blízko.
"Tak co, kde máte tu svoji princeznu? Tu svoji vyvolenou, která vás má všechny zachránit?" Tyčila se nad nimi jako sloup dotýkající se nebes. "Zase byste mi mohli říct, že tu nikdo není. A to by bylo naprosto bezchybně správně. Smiřte se s tím. Nikdo mě nemůže přemoci."
"To se ještě uvidí!" vykřikla Layla bojovně a zatočila ned hlavou oštěpem, "výška není všechno."
"Přesně tak," přidal se k ní Paddy, "učitel mi říkal, že silní a velcí bojovníci se dají také snadno porazit. Na východě by to zvládli jedna dvě."
"Tady ale nejste na východě," zasyčela Grana, "tady jste na nějaké terase, odříznutí od zbytku světa a úplně sami. Nic vám nepomůže." Švihla obrovským ocasem. Paddy uskočil a Layla se sehnula. Ocas proletěl jen taktak nad ní. Anthony však nic takového nečekal. Síla nárazu ho odmrštila stranou na stěnu, po které se svezl na zem a zůstal v bezvědomí ležet.
"Reg doopravdy nepřijde," zašeptala Lessie a chytila Keshu za paži.
"Neboj se," usmál se na ni, "jsem tady s tebou."
Lessie přikývla. "Takže nakonec to všechno skončí takhle?"
"Kdo říkal, že to skončí?" otázal se Glipp a naježil se, připravený zaútočit.
"Lessie má pravdu," zavrtěl Bolster hlavou, "jestli nepřijde Reg, tak to takhle skončí. Ale myslím, že bychom se měli pokusit alespoň něco udělat. Nemůžeme tu jen tak nečinně stát a dívat se, jak nás jednoho po druhém likviduje, nemyslíte?"
Kesha přikývl.
Grana je celou dobu se zaujetím poslouchala.
"Jste velmi dojemní a roztomilí, víte to?" prohlásila pak hlasem, který měl jistě nést podtón veselosti. Nepodařilo se. "Ale nikdy se mi nemůžete postavit a vy to víte."
"Jasně že můžeme," vykřikla Layla a rozehnala se po ní oštěpem. Grana ladně uhnula a jediným pohybem srazila Laylu na zem. Poté se zase stáhla a pobaveně sledovala, jak se zvedá. Sotva se vyškrabala na nohy, zvedla Grana ocas a rozmáchla se jím na všechny strany.
Lessie sledovala jako v transu, jak se k ní přibližuje. Jakoby to všechno viděla jako zpomalený záběr. Všechny ty lesknoucí se šupiny odrážely světlo jen líně a pomalu, skoro jako vodní hladina.
Musíš něco udělat! Blesklo jí hlavou. Měla přeci magické schopnosti. Měla by je přeci použít!
Snaž se nepřepínat a nepoužívej svoje schopnosti nadarmo. Něco takového jí říkala Stellar, že? To je jedno. Musela něco udělat. Nemohla tu jen tak stát a dívat se, jak ji ohromný tvor smete z terasy dolů.
Jak by však měla svoje schopnosti použít? Pokaždé to nějak přišlo samo…
No, usoudila nakonec, když se budu silně soustředit, tak tím určitě nikčemu neuškodím.
Lesklé šupiny se stále jako ve zpomaleném záběru přibližovaly. A pak, kousek od Lessiina obličeje se ocas zastavil. Grana sebou trhla, jako by jí projel elektrický proud.
"Ty," zasyčela, "co si myslíš, že děláš? Už jednou jsem si s tebou dala tu práci a ty mi tady teď budeš dělat potíže?" Ohnala se po ní ocasem, a pak znovu a znovu.
Lessie klopýtla a sesula se na kolena. Jako by ji tělo přestalo poslouchat.
Grana se po ní znovu rozehnala.
Tak tomuhle se už nevyhnu, pomyslela si, když jí nohy vypověděly službu. Zavřela oči a očekávala, až do ní Granin ocas narazí a odhodí ji o pěkných pár metrů dál.
Nic takového se však nekonalo. Ještě chvíli čekala, pak al oči zvědavě otevřela. Co se stalo?
První, čeho si všimla, byla nově příchozí postava v kožené bundě. Měla před Lessie nastavenou ruku s bezprstou rukavicí skoro jako závoru, aby se Grana nemohla dostat dál.
Neměla svoji čepici, Lessie však hned věděla, kdo to je.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 N* | Web | 4. září 2012 v 13:56 | Reagovat

krásný blog :)

2 Kiwie | 4. září 2012 v 14:58 | Reagovat

Díky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama