Obrázek nad kapitolou odkazuje na obsah povídky.
Kdo by chtěl sledovat moji aktivitu, může navštíit i můj druhý blog.
Máte nějaké připomínky? Pište, prosím, sem.

15.9.2017

  • Druhá část 31. kapitoly Interregna

4.9.2017
  • První část 31. kapitoly Interregna
  • Nově pod menu přidána možnost odběru novinek na mail



Kapitola 26. - Spectatores Eoris

4. září 2012 v 13:44 | Keavy


Trvalo to nějakou chvíli, než se dostali ven, ale nakonec se octli na čerstvém a studeném vzduchu začínajícího jara.
"Páni," protáhl se Claim, "je tu sice zima a vypadá to, že bude pršet, ale stejně jsem rád, že jsme venku. Jen by mě zajímalo, co udělám s Fauve. Zůstala trčet u elektrárny v horách. No, tam ji asi nikdo neukradne. Hej, nejste všichni nějaký tichý? Vždyť je to zase fajn, být na normálním místě, ne?" najednou na zátylku ucítil studený kov. "Ehm. Proč mám pocit, že mě právě chce někdo zastřelit?"

"Mám pocit, že to není pocit," odpověděla Layla vyděšeně.
Až teď si Claim začal všímat okolí. Vepředu vypadalo všechno normálně, a vzadu… uslyšel dva, nebo možná ještě víc vrtulníků. A někdo mu tiskl hlaveň pistole k hlavě.
Po chvíli už byli obklíčeni ozbrojenými muži v uniformách.
"Hej!" křikla Layla, "Kdo k čertu jste a co chcete? Nějaký lupiči, nebo co?"
"Být tebou, dával bych si pozor na jazyk, mladá dámo," ozval se hluboký hlas a do kruhu vojáků vystoupil muž v obleku. Na paži měl pásku s nápisem ESO. Pokynul rukou a několik ozbrojenců se jich chopilo. Rory zavrčela a vypadalo to, že se vrhne proti komukoliv, kdo bude chtít Layle, nebo někomu jinému zkřivit vlásek, ale v tom někdo vystřelil. Rory se jen bezmocně skácela k zemi, kde zůstala bez hnutí ležet.
"Rory!" zaječela Layla a marně se zazmítala ve svém sevření. "Pusťte mě, vy idioti!"
"Řekl jsem, aby sis dávala pozor na jazyk," prohlásil muž v obleku, "a nenuť mě, abych to musel opakovat."
"Kdo jsi?" zeptal se Paddy zoufale.
Muž se zadíval na Bolstera. Ten se zhluboka nadechl, jako by měl vejít do místnosti naplněné otráveným plynem.
"Richard Collins." Skoro to jméno vyplivl. "Ředitel větve tajné služby, která pracuje pod vedením Elektrárenské společnosti Omnie."
"Zkráceně ESA," dopověděl za něj Richard, "jsem rád, že si stále pamatujete jméno svého bývalého šéfa, pane Brightone."
Bolster zavřel oči a znovu, mnohem pomaleji a přerývaněji, se nadechl.
Layla se na chvíli přestala zmítat. "Cože?" vyhrkla nechápavě. Pak se začal kroutit ještě zběsileji. "Tys celou dobu pracoval pro ESO?"
"Ne," Richard na něj namířil zbraň, "dezertoval. Dezertoval, přestože na začátku složil přísahu. Nejradši bych tě byl na místě zastřelil, Bolstere. Kdybych dostal za úkol najít tě, už dávno bys nebyl mezi živými, to si pamatuj," zbraň cvakla, jakoby chtěl každou chvíli vystřelit. "Děkuj Bohu, že tě měl najít Jack a ne já." Pomalu zbraň spustil. "Odveďte je."
"Jack?" vyhrkla Lessie, "Jack Furykold?"
"A už je to tady. 'Vybral si vlastní cestu a způsobil vám pár problémů, takže by bylo dobré, kdybyste ho vůbec nikdy nepotkali.' Tak to říkala Anya, ne?" sykl Glipp Lessie do ucha.
Potom jeden z vojáků s Lessie trhl tak prduce, až Glipp málem odletěl, a oba je nacpal do jednoho z vrtulníků. Po chvíli tam přibyl ještě Claim s Laylou. Rory a Bolstera naložili do druhého a do posledního nastrkali Paddyho s Keshou.
"Proč jsme tady ksakru přivázaný jako nějaký vězni?" vrtěl se Claim nakvašeně.
Lessie zatím uklidňovala Laylu.
"Rory bude v pořádku, neboj se," říkala, "kdyby ji zabili, nechali by ji venku ležet, nemyslíš? Podle mě ji jen něčím uspali."
"Hej!" houkl Claim dopředu, "Kam to letíme?"
"Za ředitelem, kam jinam," odpověděl nějaký voják, "a jestli nebudete zticha, taky vás uspíme, aby byl pokoj."
"Vidíš," usmála se Lessie na Laylu povzbudivě, "jenom spí."
Stála na konci jeskyně. Měla to být slepá ulička, chodba se cyfarem měla uzavírat. Ve stěně však zela díra, kterou byly vidět temné vlny Oceánu převalující se jedna přes druhou. A tam dole se cosi dlouhého kroutilo a svíjelo v obrazcích všech možných barev, které mohly malovat jen cyfary. A pokaždé, když jedna z barev zmizela, jako by Grana vyrostla a zesílila. Už se chystala. Chystala se zničit Terru.
Do cely je zavřeli společně. Až na Bolstera - toho uvěznili vedle. Přes stěnu se však slyšeli poměrně dobře.
"Takže tys tu pracoval," přemítala Layla nahlas. Seděla na zemi a opírala se o Roryn bok. Mohla tak slyšet, že je pořád naživu. To máte štěstí, říkala si, kdybyste ji zabili, tak bych zabila já vás. Nebo bych vás předhodila Graně.
"Jo," odpověděl Bolster. Nic víc však neřekl. Od chvíle, co je zavřeli, byl nějak zamlklý.
Lessie odvedli chvíli po té, co je sem zavřeli. Nikdo nevěděl proč, ani kam. Doufali však, že bude v pořádku.
Lessie zatím v pořádku byla. Seděla v černém koženém křesle proti Anthonymu, který se opíral o dlaň, jak to bylo jeho dobrým zvykem. Viděla mladého kancléře poprvé a musela uznat, že zprávy o něm nelhaly. Byl opravdu velmi hezký. Ale sympatický jí rozhodně nebyl.
"Nechte nás odejít," řekla, "potřebujeme něco zařídit. A je to nutné," dodala naléhavě.
"Jistě," přikývl Anthony, "záchrana světa."
Lessie se zamračila. Kdyby jenom ten nafoukaný idiot věděl, jak moc je blízko pravdy… a pak si uvědomila, že zrovna on má s Granou větší problémy než kdokoliv jiný.
"Prosím," naléhala.
Poté, co ji sem tajní agenti přivedli, zjistila, že Jack na ně přišpendlil štěnice. Co ji obzvlášť vyvádělo z míry, byl poněkud přerostlý černý havran, který seděl na parapetu okna a na sobě měl připevněnou kameru. To bylo to, co ji celou dobu sledovalo. Celou tu dobu byla pod dohledem ESA. Ale proč? To zjistila také poměrně brzy. Jack vyrukoval se zprávou, že dokáže najít ložiska cyfaru široko daleko. A to ESO zajímalo ze všeho nejvíc.
Chtěla dodat něco dalšího, když v tom zazvonil telefon. Anthony vstal, přešel ke stolu a otočil se směrem k oknu.
"Opravdu?" povzdechl si, "Děkuji, hned jsem u vás."
Znovu sluchátko položil a úkosem pohlédl na Lessie.
"Zase ty otřesy," řekl směrem k agentům, "odvďte ji, budeme pokračovat později."
Pak se vydal ke dveřím.
"Počkejte!" vykřikla Lessie, Anthony však už zmizel. Místo toho k ní přistoupili dva agenti a hrubě ji chytili za paže.
"Takhle se mnou nemůžete jednat," snažila se jim Lessie nějak vymanit. Její tělo však bylo čím dál tím víc ztuhlé a pohyby pomalejší a těžkopádnější.
"Se spiklenci zrádců můžeme jednat jakkoliv," odpověděl jeden z agentů nezaujatě.
Za chvíli se Lessie octla zpět v cele s ostatními.
Rory se konečně probrala a teď se nesnášenlivě rozhlížela okolo sebe. "Co teď?" pronesla temně.
Kesha zavrtěl hlavou.
"Anya asi nakonec měla pravdu," prohlásil Paddy smutně, "Jack nám způsobil docela slušný problém."
"Anthony mě sem poslal, protože se šel zase zabývat Granou," řekla Lessie a nepřítomným pohledem sledovala svoji dlaň. "Grana se už prokousala útesem a z praskliny začal cyfar mizet. Musíme se odsud dostat a něco udělat. Nemůžeme ji nechat tu řádit. Cítím, že čím víc cyfaru sebere, tím je silnější."
"Jak se chceš odsud dostat?" vyhrkla Layla.
"Ale proč je silnější?" nechápal Paddy.
Lessie na něho pohlédla. "Celou cestu jsem přemýšlela nad tím, co je to cyfar. Co si myslíš, že to je?"
"Mystický krystal?" zkusil Paddy, "nikdy jsem nad tím jinak neuvažoval."
"Já ano," povzdechla si Lessie a sbalila dlaň v pěst. Šlo to ztuha.
Pomalu vstala a ještě pomaleji se vydala ke dveřím. "Cyfar se v minulosti dal používat i k léčení, že? A teď se používá na výrobu energie. Příště se z něj může vyrábět něco jiného. Víte, řekla bych, že cyfar opravdu není obyčejný krystal. Je to krystal, který vyrobila Terra z života."
"Cože?" nechápala Layla.
"Vytvořila krystaly ze všeho, co jí nějakým způsobem učarovalo. Cyfar může být vzpomínka, pocit… nebo dokonce člověk." S posledním slovem se napřáhla a vší silou praštila do stěny.
Ozvalo se křupnutí, při kterém sebou Paddy bolestně trhnul. Pak si ale uvědomil, že praskala stěna, ne Lessiina ruka. Po omítce se začaly rzšiřovat praskliny a stěna se začala po malých částech odlupovat, až se rozpadla úplně.
"Co je to tam vedle za rámus?" ozvalo se od Bolstera.
"Ty jsi vážně vyvolená," uklozlo Paddymu, když na díru ve stěně nevěřícně zíral. Lessie jen zavrtěla hlavou.
"Musíme dostat Bolstera ven a zmizet odsud, dokud je Anthony zaměstaný Granou," vyhrkla a přešla k druhé cele. Vojákům, kteří stáli na stráži, trvalo jen chvíli, než se uklidnili natolik, aby se mohli Lessie postavit. V tu chvíli ale jeden dostal pěstí mezi oči a druhý do spánku koncem násady oštěpu. Lessie od jednoho sebrala klíč a odemkla.
"Co se tu stalo?" vyhrkl Bolster nevěřícně, když spatřil to, co kdysi bývaly dveře.
"Ufňukánek si hrál," zavrněl Glipp.
"To je teď jedno! Musíme si pospíšit!" přerušila je Lessie. Jenomže nevěděla, kudy se mají vydat. Ale to bylo v tu chvíli jedno.
Rozběhli se ven. Cely, kde byli zavření, se nacházely v čemsi, co silně připomínalo vědecký komplex. Jak probíhali okolo ostatních cel, všímali si tvorů, kteří byli uvnitř. Někteří se podobali lidem, jiní připomínali spíše zvířata. Layla dokonce zahlédla cosi, co jí připomínalo žábu, kterou s Rory a Keshou našla blízko Climgardu.
"Co to je, proboha?" vykřikla, když míjela podivného vlka.
"Sectatores eoris," odpověděl jí Bolster.
"Následovníci světla," zavrčela Rory, "s těmi jsme měli tu čest už v Climgardu."
"Takže to jsou oni!" Layla přeskakovala očima z jednoho na druhého. "Jsou tak škaredí, co?"
Doběhli na konec chodby, kde se udýchaně zastavili.
"Pracoval jsem tu," utrousil Bolster sklesle.
"Ale dezertoval jsi, že?" prohodil Glipp kousavě.
Bolster přikývl. "Sectatores eoris je pokus, kdy se lidé a zvířata mutují za pomoci cyfarového záření."
"Ale proč?" nechápala Layla.
"Netuším," zavrtěl hlavou Bolster.
"Proč jsi utekl?" zeptal se Kesha a vyrazil do schodů, které je měly zavést do druhého patra.
"Pracoval tu můj mladší bratr," vysvětloval Bolster po cestě, "ale stala se nehoda. To koneckonců nebylo nic tak zvláštního. Bratra zasáhl silný cyfarový paprsek, takže se začal pomalu měnit v krystal. To proto jsem dezertoval; snažil jsem se najít něco, nebo někoho, komu by se podařilo ho zachránit."
"A podařilo se?" zeptala se zvědavě Layla.
Bolster zavrtěl hlavou. "Zemřel před rokem. Myslíte si, že jsem pak měl chuť napravovat to, že jsem z ESA utekl? Naopak, nechtěl jsem ho už ani vidět."
"To je děsivé," vyhrkla Lessie.
"Je," odpověděl Bolster. Zase museli na chvíli zastavit. "A proto mě pořád hledají. Bojí se, že bych o těchhle pokusech mohl něco říct na veřejnosti."
"Takže proto?" Paddy se rozhlédl po místnosti, ve které zrovna stáli. Vypadala jako skladiště.
"Schody jsou na druhé straně," informoval je Bolster.
Musí to tu celé znát, uvědomila si Lessie. To se hodí.
Layla se otočila a vydala se místností směrem ke nim. "Tak na co čekáme?" otočila se ještě.
Paddy tázavě pohlédl na Lessie. Ta jen pokrčila rameny.
"Je to Layla," prohlásila a a vydala se za ní.
"Budeme v přízemí," oznámil jim Bolster, "a v přízemí jsou také garáže… a tak. Možná tam nejdeme něco, co létá."
"No teda," zamnul si Claim ruce, "letět na náklady státu je eště lepší, než letět na náklady šperháků."
Anthony už byl zase ve své kanceláři. Otřesy nebyly mířeny na Aryu, ale na elektrárnu u Barandu, takže s tím toho nemohl moc udělat. Ovšem teď, když věděl o oné příšeře něco víc, potřeboval, aby zaútočila na Aryu.
Na stole mu zavonil telefon.
To nemůžu mít alespoň na chvilku pokoj? napadlo ho, když zvedal sluchátko. "Ano?"
"Ta děcka, která jsme přivezli…" ozvalo se. Anthony podle hlasu poznal Richarda.
"Ano?"
"Utekly i s Bolsterem."
"Aha." Anthony sledoval krajinu před sebou, ovšem teď část jeho výhledu zakryla jedna z firemních vzducholodí, u jejíhož okna stála ta druhá holka z party a s přidrzlým úsměvem mu mávala. "Vidím."
"Co máme dělat?"
"Ta malá toho ví víc, než se zdá," odpověděl Anthony nevzrušeně, "Vezmi nějaké muže a leťte za nimi. Kdo ví, kam vás zavedou."
"Ano, pane."
Richard na druhém konci umlkl a jeho hlas vystřídal záznamník. Anthony sluchátko opět položil a přiblížil se k oknu.
Tak schválně, pomyslel si, kam nás asi dovedete?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama