Obrázek nad kapitolou odkazuje na obsah povídky.
Kdo by chtěl sledovat moji aktivitu, může navštíit i můj druhý blog.
Máte nějaké připomínky? Pište, prosím, sem.

9.7.2017
  • Třetí část 30. kapitoly Interregna
  • Článek o Mítíru
26.6.2017
  • Druhá část 30. kapitoly Interregna


Kapitola 25. - Kráter vzpomínek 2/2

4. září 2012 v 13:43 | Keavy


Potichu přešla k ohništi umístěnému v opačném rohu místnosti. V kotlíku zavěšeném nad plamenem bublala voda. Vytáhla z košíku hrst bylin a vhodila ji dovnitř.
"A to vás ani nezajímá, proč jste tu?" zeptala se s úsměvem.
Všichni na chvíli ztichli.

Stellar se usmála. "Pojďte ven, je tam mnohem lépe."
Vstala i s konévkou a vyšla na palouček.
Lessie se posadila do jetelu, přitáhla si kolena k tělu a objala je rukama. Líbilo se jí tu, vypadalo to tu tak mírumilovně.
Stellar jim nalila čaj a Layla k němu dostala dokonce i sušenky. Sice nebyly s čokoládou a nebyly moc sladké, ale byly. Alespoň si mohla dát trochu cukru do čaje a nikdo jí do něj nelil mléko.
"Co říkala Anya?" zeptala se Stellar a se slabým zacinkáním se posadila k nim. Lessie chvíli trvalo, než přišla na to, co tak zvonilo. A když už si toho všimla, nechápala, jak to předtím mohla nevidět; Stellar měla totiž na levém zápěstí kromě několika černých tkaniček a kožených řetízků dva stříbrné náramky. První se skládal ze čtyř řetízků. Spodní byl prázdný, nad ním visely dva drobné přívěsky, na dalším jich bylo šest a na posledním dohromady čtyři. Lessie spíš zaujal ten druhý náramek. Byl stejně stříbrný se zavěšenými rolničkami. Táhl se od něj slabý stříbrný řetízek, který spadal do jetelu a vinul se jím podobně, jako potůček kousek od nich. Vypadalo to, skoro jako by byla Stellar k něčemu přivázná…
"Nic moc," pokrčila Layla rameny, "myslím, že ani nevěděla, že tě tu potkáme."
"To je pravděpodobné," povzdechla si Stellar smutně. "A vypadala alespoň vesele?"
"No, to jo," přikývla Layla.
Stellar pokývala hlavou, a pak znovu nasadila úsměv. "Asi bych vám měla něco vysvětlit, že?"
"To bys mohla," odpověděl Bolster, "i Anya slibovala, že se všechno vysvětlí."
"Mluvila o nějakém příběhu, do kterého jsme se zapletli," řekl Kesha.
Stellar pomalu vstala a zvedla hlavu.
"Byla doba, kdy žil Stvořitel tam, nahoře," ukázala na zataženou oblohu.
"Stvořitel?" nechápala Layla.
"Vy ho znáte pod jinými jmény. Ale my… my ho nazýváme Prázdnota. Je vším a zároveň ničím. A pak, jednou, tahle prázdnota vytvořila zem." Nechala ruku volně spadnout zpět podél těla a ve víru sukně se ke všem s úsměvem otočila. "Nebo alespoň něco, co se zemí dalo nazývat. Dáte si ještě čaj?"
Claim se zamračil. "Spíš než čaj bych docela chtěl slyšet, proč jsme vlastně tady."
Stellar se usmála. "Stvořitel vytvořil oceán. A aby mohl někde žít, do toho oceánu si vytvořil ostrov."
"Terru?" odhadl Paddy.
Stellar zavrtěla hlavou. "To by bylo moc jednoduché. Ne, on vytvořil malý ostrov, který pojmenoval Baile. Ale k jeho vytvoření použil tolik síly, že zničil sám sebe. Rozprskl se na pět kusů, které spadly z nebe."
"Chudák," politovala ho Layla a zakousla se do další sušenky.
Stellar sepjala ruce za zády a pokračovala: "První část dopadla na východ a stala se z ní samostatná bytost. To samé se stalo i s těmy, které spadly na západ, sever a jih ostrova. I s tím posledním, Mediem, který spadl do středu. Jenže střed, to není žádná světová strana. Není divu, že se cítil jako ten navíc. Začal své společníky nenávidět za to, že k nim nepatří a přísahal jim pomstu. Odešel z Baile, kde se jeho druhům opravdu dařilo, a přemýšlel, jak je zahubit."
"Hmmm," zamračil se Claim, "na povídačky tu vážně nemáme čas."
"Opravdu si myslíš, že je to povídačka?" zeptala se ho Rory mírně.
"A co by to bylo jiného," pokrčil Claim rameny.
"Jak to pokračuje?" vyzvídal Kesha zvědavě. Příběhy, které ještě neslyšel, ho vždy velmi zajímaly.
Stellar pokrčila rameny.
"Bohové, kteří zůstali na Baile si šťastně žili, měli několik dětí… takže jich vlastně nakonec bylo osm. Medius za tu dobu přišel s výborným plánem. Vytvořil pro každého boha nepřítele, který bude svůj život žít jen proto, aby je zničil. A tak začala válka mezi bohy a stíny, jak jim říkáme."
"A kdo to vyhrál?" zeptala se zvědavě Layla.
"Jsme tady, takže bohové," odpověděla Stellar jednoduše. "Nejdřív to vypadalo ale špatně. Kdyby nebylo nejmladší bohyně, celý ostrov Baile by se utopil pod oceánem. Ale i tak z něj zůstala jen malá část."
"Co udělala ta bohyně?" zeptal se Glipp.
"Obětovala se," vysvětlila Stellar, "položila svůj život za rodinu a proměnila se v nový ostrov, na kterém mohli všichni žít. Ta bohyně… královna moří, jak jí také často říkají, se jmenovala Terra."
"Terra! Náš ostrov!" praštila se Layla pěstí do druhé dlaně, jako by to všechno do sebe najednou zapadalo. "Ale co s tím vlastně máme společného my?"
Stellar si povzdechla. Její oči se zakalily, jako by vzpomínala na nějakou nepříjemnou dobu. Lessie nechápala, co tak špatného za čtrnáct let svého života mohla zažít.
"Víte," začala Stellar po chvíli, "každý z bohů má něco, co si oblíbil. Rostliny," mávla okolo sebe, "až na Terru. Její posvátný předmět je něco úplně jiného. Vytvořila zemi a pomáhá životu, aby na ní vzkvétal. A vytvořila také cyfar."
"Zní to jako pohanské náboženství," prohlásil Bolster zamyšleně.
"Bohům se obětují květiny a Teře by se měl obětovat cyfar," přikývla Stellar. Na chvíli se odmlčela a pak pokračovala: "Stíny se bohy snaží zničit už odjakživa. Ale není to tak jednoduché. Musí se k nim nějak dostat."
Udělala několik kroků jetelem a kousek od nich se znovu otočila.
"Před padesáti lety byla postavená první cyfarové elektrárna. Po dvaceti letech další a v době, kdy došla ostatní fosilní paliva, se téhle enrgie začalo využívat velmi hojně. Ovšem už ve chvíli, kdy se postavila první elektrárna na pobřeží Oceánu, začaly otřesy, které trvají až dodnes. Víte, možná se to nezdá, ale všechny elektrárny vyzařují obrovské množství energie, alespoň pro lidi citlivější na mystické jevy v okolí. Ale těch už dnes opravdu moc není. Nicméně Grana, nepřítelkyně Terry, si jich všimla."
"Chceš tím naznačit, že ty otřesy má na svědomí nějaká příšera, která chce zničit bohyni Terru?" otázal se Paddy ironicky. Stellar se však tvářila tak vážně, až mu začalo připadat, že je buď blázen, nebo má pravdu.
"Chce zničit tenhle ostrov," odpověděla Stellar mírně a rozhlédla se po ostatních, "jistě se k vám už dostaly zprávy, že lidé vídají jakési monstrum, že? Chcete mi tvrdit, že po tom všem, co jste jistě na své cestě zažili, stále nevěříte v žádnou nadpřirozenou moc?"
Pohlédla na Lessie. "Ani ty ne?"
Lessie se zhluboka nadechla. "Věřím," odpověděla pak.
Všichni na ni nejdřív nevěřícně zírali. Snad jen kromě Glippa, Rory a Keshy.
"Poslyšte," začala Lessie, "uvědomte si, čím vším jsme si prošli. Byli jsme v lesích okolo Mistyridu. Sedíme tady na louce s plyšovým mývalem a vlkodlakem, kteří oba umí mluvit a jsou staří tisíc let. Opravdu pořád nevěříte?"
"Lessie má pravdu," přikývla Layla, "když existujou mluvící chrliče a bludičky, proč by taky nemohl být tenhle příběh pravdivý?"
"Asi máš pravdu," povzdechl si Paddy. Vzpomněl si na hada, díky kterému se oddělili od Nogoriho. A také na Reg, kterou Lessie svými zázračnými schopnostmi vyléčila.
Bolster po chvíli také přikývl.
"No teda," rozhlédl se po nich Claim, "nějaká vodní příšera nám chce zničit ostrov! Tak to teda takhle nenecháme. Půjdeme zničit jednoho ze zarytých nepřátel samotných bohů, co vy na to?"
Layla si bojovně založila ruce. "Už se na to těším! Konečně bude pořádná zábava."
Stellar je pobaveně sledovala. Pak ale její úsměv pohasl.
"Víte," začala, "ono to není tak jednoduché. Grana buší už třicet let do útesů a nic se jí nestalo. Opravdu si myslíte, že ji dokážete jen tak porazit?"
"Já si říkal, že v tom bude nějaký háček," kývl Paddy.
"Zkrátka a jednoduše," vysvětlila Stellar, "existuje jen jedna osoba, která ji dokáže zranit. Bohové stvořili čistou rasu, která se nazývá aerin. Jen princezna z tohoto čistého rodu se jí může postavit."
"Tak to je docela zásadní háček," přikývl Kesha.
Stellar se zadívala Lessie do očí. "Ptala ses mě, proč tě s Glippem a Rory nechali duchové být. To proto, že nepatříte přímo mezi lidi. Rory s Glippem patří do starobylých kmenů a ty… v sobě máš geny čisté rasy."
Nastalo otřesené ticho. Lessie netušila, kdo je překvapený víc. Jestli ona, nebo všichni okolo.
"Takže Lessie má tu moc porazit Granu, je to tak?" dostal ze sebe po nějaké chvíli Claim překvapeně.
"Ten ufňukánek?" připojil se k němu Glipp.
Stellar se jemně usmála. Zato Lessie se to nezamlouvalo.
"Ne," zavrtěla rázně hlavou, "já se přece nemůžu postavit nějakému obrovskému monstru a zničit ho. To nemůžu být já!"
Layla jí položila ruku na rameno. "Ber to jako výzvu," pronesla vesele.
Lessie na tom však nic veselého neviděla.
"Teď to všechno zapadá dohromady," uvědomil si Paddy, "to, proč Reg odešla. Spadla do cyfarového reaktoru a tím musela nějak navázat kontakt s Terrou, že?"
Stellar přikývla.
"Takže odešla proto, aby Lessie za Granou dovedla!"
"Nech toho," schoulila se Lessie do klubíčka, "přestaňte tady o mě mluvit jako o nějakém zachránci světa!"
Kesha ji vzal konejšivě okolo ramen.
"Lessie, ale ty jsi zachránce světa!" namítl Bolster tiše.
"Ne, to tedy nejsem!"
"Podívej," připojil se i Claim, "máš ty svoje zvláštní schopnosti, ne? Třeba jenom mávneš rukou a ona se rozpadne na kousky. Nemusí to být nic dramatického."
Stellar je pobaveně sledovala. Ale radši byla zticha.
"Víš, kam se máme dál vydat?" otočil se na ni Paddy.
Přikývla. "Na ostrov Baile, kam jinam?"
"Reg se ještě doma zmiňovala o jiné zemi," zamumlala Lessie mdle.
Stellar přikývla. "To bude ono."
"Tak fajn," Claim odložil šálek a vstal. "Děkujeme za čaj a hezké strávení části odpoledne, ale myslím, že už budeme muset jít. Máme ještě na programu zachraňování světa."
Stellar se usmála. "Jestli chcete odejít, jděte tamtudy. Dostanete se ven. Ale samozřejmě na západním pobřeží. Hodně štěstí."
Ještě však, než stihli projít zpět do cyfarové jeskyně, chytila Lessie za ruku.
"Chtěla bych ti nějak pomoct," řekla naléhavě, "ale netuším, jak."
Lessie se smutně usmála.
"Mluvím o tvém ozáření," vysvětlila Stellar, "ale dám ti radu. Snaž se nepřepínat a nepoužívej svoje schopnosti nadarmo. Možná se to nezdá, ale postup krystalizace tím jen urychlíš. A ještě něco…" otočila její dlaň směrem nahoru a začala na ni něco kreslit prstem. Pokaždé, když se jí někdo dotkl, skoro to necítila. Když jí však do dlaně vykreslovala Stellar obrazce, příjemně to hřálo. Dokonce když se pak na svou dlaň podívala, uviděla tam spleť zářivých čar, které však brzy pohasly.
"Vzpomínáš si na tu dívku, která seděla v houpacím křesle a po chvíli odešla?" zeptala se Stellar. Lessie kývla. "To je Dearshul. Můžeš ji proti Graně zavolat na pomoc, pomůže ti. Ale dávej dobrý pozor. Nepomáhá jen tak, musí k tomu mít opravdu dobrý důvod."
Lessie přikývla. "Děkuju," řekla pak dojatě.
Stellar se usmála. "Hodně štěstí!" křikla za ní ještě, "A dávej na sebe pozor!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama