Obrázek nad kapitolou odkazuje na obsah povídky.
Kdo by chtěl sledovat moji aktivitu, může navštíit i můj druhý blog.
Máte nějaké připomínky? Pište, prosím, sem.

15.9.2017

  • Druhá část 31. kapitoly Interregna

4.9.2017
  • První část 31. kapitoly Interregna
  • Nově pod menu přidána možnost odběru novinek na mail



(Královna moří) Kapitola 12. - A cesta pokračuje 2/2

2. září 2012 v 21:28 | Keavy


Zatáhlo se a začalo pršet. Bohužel, Lessie dešti neunikla - sotva vyšla z knihovny, zasáhlo ji to jako střela. Město však nebylo tak velké a i přestože se knihovna nacházela až na samém okraji, nedorazila zpět do hostince úplně mokrá.

Najít budovu jí nezabralo tak dlouho, přesto neměla moc času na hledání. Jak brzy zjistila, nebylo to ani potřeba. O cyfaru našla jen slabou knížečku, ve které se dočetla asi jen to, že se původně používal jako ozdobný kámen do šperků, později se z některých druhů začaly získávat léky a teď se používá jako palivo do elektráren. To bylo všechno. Ještě na konci připsali zmínku o tom, že tento mystický krystal tvoří budoucnost. Nic víc. Odpovědi na svoje otázky tam nenašla. Na to by možná potřebovala pojednání o cyfarových elektrárnách, ale to v knihovně nevedli a bylo již dost nepravděpodobné, že se dostane do další. Nakonec jí tedy nezbývalo nic jiného, než doufat, že ji žádné nepříjemné překvapení nepotká.
Paddy a Cedric se také nakonec někam vydali, alespoň to usoudila podle Cedrikových mokrých vlasů a také podle toho, že oba zůstali pod schody u velkého krbu, který už nejspíše sloužil nějakou dobu jen pro okrasu jako památka na staré časy, a nešli do pokoje.
Přisedla si k nim a vlhký kabát si přehodila přes opěradlo židle.
"Layla tu není?"
"Neboj, vrátí se. Tady se nemá kde ztratit," mávl Paddy rukou.
S tím musela Lessie souhlasit. Nebylo to tu o moc větší než Glomera. Také že město stálo na hranici civilizace, jak s oblibou říkávala.
Nečekali ani moc dlouho a Layla byla také zpět. Vytřepala si z krátkých vlasů vodu a doskákala k ostatním.
"Půjčila jsem si mobil," usmála se a položila ho zpátky na stůl před ostatní. Glipp se nejistě postavil a celý se oklepal, až z jeho srsti odletovaly drobné kapičky.
"To si ten déšť vybral opravdu vhodnou chvíli," konstatoval pak. Najednou se mu mluvilo mnohem lépe, dokonce to ani neznělo huhlavě.
Lessie se před chvílí přesunula k oknu a vyhlížela ven na ulici. Teď se však otočila a upřela zkoumavý pohled na Glippa. Pak ho opatrně vzala do rukou a zvedla tak, aby jeho malá korálková očka byla ve stejné rovině jako její vlastní oči.
"Co to je?" zeptala se pak.
Glipp nesouhlasně zavrtěl packami. Ještě před nějakou dobou visel v podobě miniaturního přívěsku na mobilním telefonu a teď, když zase mohl pořádně chodit, se mu nezamlouvalo být ve vzduchu.
"To je mýval," vysvětlil pak.
"Aha," přikývla Lessie. "Takže ty nám mutuješ z obří kočky na kouli s očima a nakonec se zastavíš u plyšového mývala."
"Z lyparda!" ohradil se Glipp, "Proč jsi na mě tak hnusná?"
Lessie s povzdechem ruce zase sklonila a přešla k oknu. Ani si to neuvědomila, ale během chvíle ho k sobě tiskla, jako kdyby byla pětileté dítě.
"Zranil jsi Cedrika," odpověděla tiše tak, aby to slyšel jen on. "To zranění… měl umřít, bylo opravdu hluboké, ale…" sklonila hlavu.
Glipp ji chvilku pozoroval.
"Aha," prohlásil pak.
Když slyšela jeho reakci, mírně se zamračila. Ten tón v ní vyvolal řadu pocitů. Především se nějak podobně tvářila ona, když Reg začala pět ódy na nějakého herce, který se Lessie zpravidla ani trochu nelíbil. Pokradmu se ohlédla na Cedrika. Když ho viděla poprvé, říkala si, že je hezký, přestože si o něm nemyslela nic dobrého. Teď to nic dobrého vyprchalo a na jeho místě se usadila slova hezký a milý. Jenže to pořád neznamenalo, že by měl Glipp používat takový tón, když o Cedrikovi mluví, ne?
"Hej, Lessie!" Křikl Paddy od stolu, "Přišla jsi na to, co budeme dělat?"
Lessie se probrala ze zamyšlení a vrátila se zpět. Položila Glippa na desku stolu a pak se o ni opřela rukama.
"Nevím, kam má Reg namířeno. Nevím to a nevím, jestli to vůbec někdy budu vědět. Ale… ať šla kamkoliv, netýká se to jen cyfaru. Pronásledují ji různé nástrahy, které nám budou nejspíš pořád znepříjemňovat cestu. Připadá mi, že to, co už máme za sebou, byl jenom začátek. Na konci, jestli vůbec nějaký bude, čeká něco velkého."
"Jak tohle můžeš vědět?" vrtěl Paddy hlavou.
"Cítím to," odpověděla Lessie, "možná ti to teď tak nebude připadat, ale Reg odešla kvůli něčemu. Kvůli něčemu opravdu důležitému."
"To také cítíš?"
Přikývla.
"To je to, co vám chci říct," pokračovala pak, "cesta dál bude nejspíš nebezpečnější. Když se ohlédnu zpátky, skoro se divím, že tu ještě vůbec stojím. Stihla jsem zjistit, že svět je plný nástrah a připadá mi, že spousta jich stojí proti nám. Tuším, že ať se vydáme kamkoliv, nebude to bez boje a potíží. A proto se vás chci zeptat, kdo půjde se mnou. Bude to nejspíš nebezpečné a vím, že někteří tu s námi nejsou ze svobodné vůle."
Při poslední větě její pohled zamířil ke Glippovi.
"Tvoje pocity a tušení jsou asi správné, že?" zeptal se Cedric, "Jestli říkáš, že nám hrozí nebezpečí, bude to nejspíš pravda."
Lessie přikývla.
"Pro mě za mě, ať toho je třeba plná Omnie," prohlásil Paddy zúčastněně, "vytáčí mě, když mluvíš v první osobě. Kolikrát ti mám opakovat, že s tebou půjdu kamkoliv?"
"Já také," usmál se Cedric.
Lessie na něj upřela smutný pohled.
"Nemusíš."
"Já vím," odtušil Cedric, ale víc už nedodal. Místo toho na ni se stále stejným úsměvem upíral šedé oči. Lessie to trochu zneklidňovalo, zvlášť, když koutkem oka zaznamenala Glippovo uculování.
"Já a Rory jdeme také," založila si Layla bojovně ruce, "nemyslete si, že si budete užívat veškerou legraci beze mě!"
Glipp se stočil do klubíčka.
"Takže Reg najdeme nejspíš někde blízko cyfarového ložiska, že?" zívl.
Lessie na něj ohromeně pohlédla.
"Nedívej se na mě tak. Rozmyslel jsem si to. Stejně jsem už vlastně mrtvý…" Nikdy se pořádně nedozvěděla, co ho přinutilo změnit názor, přestože ji jedna myšlenka napadla. A vůbec se jí nezamlouvalo.
V hostinci už moc lidí nezůstalo. Jen u výčepu stál podsaditý hospodský, v rohu místnosti klábosili dva rolníci a třetí muž z prozíravýma hnědýma očima a pečlivě sestříhanými černými vlasy poslouchal, co se děje okolo. Právě vyslechl rozhovor těch čtyř dětí a podivného mluvícího tvora a musel přiznat, že ho velmi zaujal. Líně vstal a vydal se k nim. Dával si pěkně na čas, vždyť také nemusel spěchat.
"Dobrý večer, děcka," pozdravil vychovaně. Přesto však skoro všichni leknutím nadskočili. "Někoho hledáte?"
"A?" Lessie zase upadla do své předchozí nepříjemnosti. Nechtěla se s cizími lidmi moc bavit.
Muž se usmál. "Jsem Jack. Jack Furykold. Stopař."
"Aha, ráda vás poznávám." Lessie se otočila zpátky.
"Znám skoro celou Omnii a můžu vás bez problémů zavést, kam chcete."
"Výborně." Lessie se mu snažila věnovat co nejméně pozornosti.
"Je pokaždé takhle protivná?" zasmál se Jack hrubě a opřel se rukama o opěradlo židle.
Paddy chtěl zavrtět hlavou, ale Glipp ho předehnal a přikývl. "Víceméně."
"Nemusíte se mě bát," zavrtěl Jack hlavou, "popravdě také někoho hledám a nechce se mi pátrat samotnému. Ve více lidech to líp ubíhá, ne? Navíc, podle toho, co jsem slyšel, bychom mohli mířit na stejné místo."
Lessie si ho měřila s nevraživým výrazem ve tváři.
"Ale no tak," snažil se, aby jeho hlas zněl co nejpovzbudivěji, "vás je pět a já jsem sám. Co by se vám asi tak mohlo stát?"
Rozhlédla se po ostatních. Spatřila jen pokrčení ramen.
To jste mi tedy pomohli, napadlo ji a podívala se ještě na Glippa. Chvíli přemýšlel a pak přikývnul, jako by měl něco za lubem.
"Tak tedy dobrá," svolila nakonec, přestože o svém rozhodnutí nebyla úplně přesvědčena.
Jack se usmál a najednou, jakoby okolo sebe začal šířit vlnu tepla.
"Mířím do Mistyridu," prohlásil nakonec, "to je takové zajímavé místo. A navíc tam s největší pravděpodobností najdu svého starého přítele Bolstera."
"Mistyrid?" zamračil se Paddy.
Cedric při tomto názvu ztuhnul.
"To je pravda," odpověděl po chvíli, "je to docela… zajímavé místo."
"Jo?" otočil se na něj Paddy, "Ty to tam znáš?" Jestli ano a měl stejný názor jako Jack, nebylo co řešit. Alespoň podle něj.
Cedric přikývl.
"Vyrůstal jsem tam," osvětlil pak ostatním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama